Vážené dámy, děkuji vám

19.02.2013

Myslím, že je všeobecně důležité mít otevřené oči a mysl, vnímat okolní dění a všímat si maličkostí a dávat si je do souvislostí, které často nejsou na první pohled vidět.

Myslím, že je všeobecně důležité mít otevřené oči a mysl, vnímat okolní dění a všímat si maličkostí a dávat si je do souvislostí, které často nejsou na první pohled vidět. Spoustu takových vjemů je možno zužitkovat i pro vlastní poučení a zařadit do výbavy cenných zkušeností. Na jeden fenomén poslední doby politické, kterého jsem si všiml, bych chtěl upozornit.

 

23. Kongres ODS v listopadu roku 2012:

Po prohraných krajských volbách byla jedním z nosných témat napjatá situace ve sněmovně. Rebelující poslanci na poslední chvíli odmítli podpořit koaliční daňový zákon. Tančily se politické tanečky smysluplné i ostatní argumentace. Na jedné straně většina delegátů ze všech možných pohledů vysvětlovala, proč je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, tedy proč je potřeba schválit daňový zákon a tím rozpočet a tím umožnit pokračování poslední nekomunistické koalice. Na druhé straně skupinka rebelujících poslanců odrážela všechny teze universálním zaklínadlem o jediné pravé, pravicové ideologii, bez zřetele na aktuální časoprostor ve společnosti.

Také po dvou dnech jednání nebylo jasno o nic víc než na začátku, zdali zákon projde či nikoli. Tedy členové jedné strany, na kongresu jedné strany, se nejsou schopni domluvit a přijmout jednotné stanovisko. Jak dopadne očekávané hlasování ve sněmovně věděli možná jen účastníci zákulisní aukce, kde se dražila loajalita.

Tu k mikrofonu přistoupila paní poslankyně Jaroslava Wenigerová a pronesla krátký dotaz přibližně takovéhoto znění: „Tak pánové, mohli byste se jasně vyjádřit, jak budete příští týden hlasovat?“ Tak jasně a jednoznačně formulovaná otázka mnohé překvapila, protože jako by na zasedající kongres, po tolika složitých politických projevech a analýzách, spadla z měsíce. Takovou akceschopnost neukázal na podiu žádný zkušený matador a sebevědomý politik, ale rázná ženská. Samozřejmě stejně jasnou a jednoznačnou odpověď od chlapců z mužstva rebelů neslyšela.

 

18. 2. 2013, zpráva z tisku:

„Alexandr Vondra nastoupil do dozorčí rady Českého aeroholdingu, Marek Šnajdr bude šéfovat dozorčí radě ČEPRO a Ivan Fuchsa bude řídit privatizaci ČSA.“

Pro veřejnost je to další rekomando od arogantních politiků, odtržených od lidí. Takovýto způsob politických praktik bohužel lidé spojují především s ODS. Vyvolává další oprávněný vztek, opovržení a podněcuje nenávist. S podivem, jen malá část členů ODS to hodnotí jako překročení mantinelů vytýčených pro nutné dohody provázející standardní politické fungování. Miroslava Němcová vysvětlila v rádiu, kde ona vidí hranice slušné politiky a zhodnotila, že nestydaté rozdávání trafik padlým politikům je „za hranou“. Omluvila se. Rozlítila tím pravověrné spolustraníky, pro než už jen slova jako pokora, důvěra či omluva jsou skoro horší nadávka než pravdoláskař. Zkušení pánové politici se jí za to vysmáli, zuráželi jí a v lepším případě zase jen významně mlčeli. Za názory paní předsedkyni se otevřeně postavili poslankyně Jaroslava Wenigerová, Lenka Kohoutová, Ivana Weberová či Jana Fišerová. Zase ženy. Je to jenom náhoda ?

 

18. 1. 2013, předvolební debata :

Miloš Zeman: „Oproti zemanům měla knížata právo první noci. Nemuseli vydávat energii na znásilňování nevolnic."

Když vrcholila prezidentská kampaň, v niž se Miloš Zeman plavil po vlně bulvárních a nevkusných bonmotů, velká část slušných lidí zavrávorala nad úrovní kandidáta na presidenta České republiky.

Kdo z vrcholných představitelů politiky se odvážil veřejně protestovat proti primitivním narážkám, které minimálně znevažují oběti znásilnění a násilí na ženách. Nezachytil jsem nikoho. Jediná Miroslava Němcová cítila morální povinnost se ozvat a zřetelně protestovat i když musela vědět, že jí to pozitivní vklad do nutného politického soužití s budoucím prezidentem nepřinese. Ale o tom to je.

 

Na závěr krátké prezentace výsledků mých pozorování mi dovolte upozornit ještě na jednu přednost žen v politice. Na neoddělitelnou a nenahraditelnou součást uvažování v souvislosti s mateřstvím. Z pohledu matky. Ženy, které dokáží vychovat svoje dětí, mají jistou kvalifikaci, kterou se nenaučí nikdo v žádném vzdělávacím institutu. Dobré matky vkládají do politiky větší akcent na význam rodiny, dohody, sounáležitosti , na odpovědnost za budoucnost našich dětí. Tím mají i můj respekt a úctu.

 

Vážené dám, děkuji Vám.

 

 …, Milada Horáková, Dagmar Burešová, Jaroslava Moserová, Naděžda Kavalírová, …