Roska

V pátek jsem jel 3 hodiny do Klatov, protože tam byl tradiční, tzn. výborný kurz podiatrie pro fyzioterapeuty, kde jsem měl 3 přednášky jako inspiraci k vzájemně obohacující diskusi náhledů na nohy z různých oborů medicíny. 3 hodiny v autě cestou domů pozdě večer. V sobotu byl naplánována fyzická práce v lese, jako obvykle, jako relax. Ale tentokrát to bylo s rozcvičkou! Protože dopoledne jsem byl na setkání žďárské Rosky. Skvělá parta lidí, bojující s roztroušenou sklerosou a jinými zdr. handikepy měla svoji celorepublikovou akci, celodenní program různých cvičení a pohybových aktivit. Rád se účastním, abych je podpořil, a rád se účastním, protože je to podpora i pro mne. Tolik úsměvu a dobré nálady v jedné místnosti to se jen tak nevidí, resp. jsem zvyklý poslouchat jen nářky a stížnosti lidí, kterým v podstatě nic nechybí. Už při rozcvičce jsem zjistil, že mé rozsahy hybnosti jednotlivých kloubů jsou dost podprůměrné, svaly z jednostranného přetěžování dosti zkrácené.... V lese ještě nemám obvyklou, tj. snižující se výkonost a lehkost po zimní přestávce, ale tentokrát mi odpoledne bylo dobře, nejen po rozcvičce, ale i proto, že ve mne zůstávaly příjemné dojmy ze setkání se skvělou partou lití, kteří znají cenu ztráty těch "životních samozřejmostí", a přesto se dokáží z života radovat. Děkuji.